seriál · Strategie pro dividendové investování · díl 9
Na první pohled působí dividendové investování jako jednoduchý přístup – nakoupíte akcie, které pravidelně vyplácejí dividendy a pak už nic neděláte a jenom inkasujete peníze. V praxi to takto úplně není, ne nadarmo platí známé přísloví „There is no free lunch on Wall Street.“
Jednou měsíčně poznámky z vlastního portfolia a k tomu, o čem zrovna přemýšlím. Žádná doporučení, žádné tipy na akcie.
Existuje totiž celá řada různých strategií, jak dividendové akcie vybírat a jak s dividendovým portfoliem dlouhodobě pracovat.
V tomto díle se podíváme na čtyři nejčastější dividendové strategie, rozebereme jejich výhody a upozorním vás na možná úskalí, která je dobré znát dřív, než se pro některou z nich rozhodnete.
Dividendový výnos, v angličtině známý pod pojmem Dividend Yield, je ukazatel, který vyjadřuje poměr mezi roční dividendou vyplácenou na akcii a aktuální tržní cenou akcie, tedy cenou, za kterou se akcie obchoduje na burze.
Dividendový výnos se uvádí v procentech a pomáhá investorům posoudit, jak atraktivní je daná akcie z hlediska dividendového výnosu. Podrobněji jste se o tomto ukazateli mohli dočíst v pátém díle tohoto seriálu.
High Dividend Yield Strategy se zaměřuje na akcie společností, které mají vysoký dividendový výnos. Cílem této strategie je maximalizovat výnos z dividend.
Akcie s vysokým dividendovým výnosem nabízí okamžitý a vysoký příjem, což může být lákavé pro investory, kteří chtějí pravidelný vysoký cash flow výnos.
Na americkém akciovém trhu najdete akcie, které nabízí 8 %, 10 % či dokonce 14 % dividendu.
U dividendových akcií rozhodně neplatí pravidlo, že vyšší výnos automaticky znamená lepší akcii, vyšší dividendový výnos může za určitých okolností znamenat vyšší riziko.
Vysoký výnos může být v některých případech dlouhodobě neudržitelný, pokud se společnosti sníží tržby či profit, na vysoké dividendy pak společnost přestane mít peníze. Buď se zadluží, aby dividendu vyplatila, nebo dividendu sníží nebo jí přestane vyplácet úplně. Z vysokého výnosu na začátku se tak může stát o dost menší nebo i nulový výnos.
Ukazatel Dividend Growth neboli tempo zvyšování dividendy vám prozradí, o kolik daná společnost meziročně navyšuje dividendu, podrobněji jste se o tomto ukazateli mohli dočíst rovněž v pátém díle tohoto seriálu.
Většina společností, které si zakládají na svém statutu dividendové společnosti, své dividendy pravidelně každý rok navyšují.
Dividend Growth Strategy se proto zaměřuje na akcie společností, které nejen vyplácejí pravidelné dividendy, ale také pravidelně dividendy zvyšují. Výše dividendy ale není hlavní parametr, podle kterého investoři akcie do svého portfolia vybírají.
Do skupiny akcií, které přichází v úvahu pro tuto strategii, rozhodně patří dividendoví aristokraté a dividendoví králové, kterým jsme se věnovali podrobněji v šestém díle.
Společnosti, které jsou schopny dlouhodobě vyplácet a navyšovat dividendy, bývají považovány za stabilní a finančně silné.
Akcie zařazené v seznamech dividendových aristokratů a dividendových králů bývají z různých sektorů činnosti, pokud si tedy portfolio poskládáte ze společností, které podnikají v různých oborech, bude vaše portfolio dobře diverzifikované a lépe ustojí různé ekonomické cykly než portfolio koncentrované na určité obory.
Takové společnosti častěji ustojí různé ekonomické cykly a investoři na nich oceňují převážně stabilitu a růst dividendových příjmů v dlouhodobém horizontu.
Dividendový výnos nemusí být tak vysoký jako u jiných akcií. Pokud byste například investovali do ETF, který sleduje akciový index S&P U.S. Dividend Growers Index, průměrný roční dividendový výnos tohoto indexu je 1,56 % (data jsou k září 2026), což upřímně není nijak zajímavý výnos.
Tato velmi jednoduchá strategie se stala populární v roce 1991 po vydání knihy Michaela B. O'Higginse s názvem Beating the Dow.
Strategie se zaměřuje na výběr deseti akcií z indexu Dow Jones Industrial Average (DJIA), které mají na začátku každého roku nejvyšší dividendový výnos.
Strategie vychází z předpokladu, že tyto „psí" (anglicky „dogs") akcie jsou dočasně podhodnocené, a jakmile se jejich cena zotaví, nabídnou vyšší celkový výnos než ostatní akcie v indexu Dow Jones Industrial Average.
V indexu Dow Jones Industrial Average je obsaženo 30 tzv. „blue chips" amerických společností, řada společností obsažených v indexu Dow Jones Industrial Average je zároveň na seznamu dividendových aristokratů, jako třeba společnost McDonald's, Coca-Cola, Chevron či Johnson & Johnson. Jedná se tedy o velké, stabilní společnosti s často celosvětově známou značkou, které jsou známé svoji stabilní dividendovou politikou.
Cílem této strategie je překonat index Dow Jones Industrial Average. Pokud pátráte na internetu, tak strategii Dogs of the Dow se některý rok podaří index Dow Jones překonat, jiný rok ne, takže výsledky jsou poměrně nestabilní.
Řada investorů ale používá základ této strategie, tedy výběr deset akcií v indexu Dow Jones Industrial Average, které mají historicky nejvyšší dividendový výnos, jako jedno z kritérií pro výběr akcií do svého dlouhodobého portfolia.
Dividendovou strategii je potřeba vybírat hlavně podle toho, jaké máte investiční cíle, jaký je váš investiční horizont a jaký je váš vztah k riziku. Pokud vás jakákoli strategie zaujala, určitě stojí za to podrobněji ji prozkoumat, než se pustíte do nákupů akcií.
Se seriálem o dividendovém investování se blížíme k závěru a čeká nás poslední díl, ve kterém se budeme věnovat skupině akcií, které jsou dividendovými investory velmi oblíbené, ale mají svá specifika a rizika, která je dobré znát. Touto skupinou akcií, na kterou se můžete těšit, jsou tzv. REITs neboli Real Estate Investment Trusts.
